Není biopalivo jako biopalivo

Nastává období, kdy si člověk začíná uvědomovat, že i když byl na počátku věků člověk závislý na přírodě, nyní je naopak příroda závislá jen a jen na člověku. Jeho prvotním úkolem by tak měla být její ochrana. S tím souvisí nejrůznější „eko hnutí“ a snaha o co nejmenší zatěžování přírody. Do této problematiky v souvislosti s klesající zásobou fosilních paliv a rostoucí spotřebou pohonných hmot si jednotlivé země kladou za cíl, nahradit co největší část tohoto růstu biopalivy. Co přesně ty biopaliva jsou a jak je můžeme dělit?

Biopaliva I. Generace
Jedná se o biopaliva vyráběná z polysacharidů a olejnin. Z toho důvodu mohou konkurovat výrobě potravin, neboť zabírají polní pozemky. Jedná se například o bioetanol ‐ vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinaci. Čistá bionafta je netoxické ekologické palivo a lze ji vyrábět z vlastních zdrojů státu pěs-továním olejnin, který je pak méně závislý na importu ropy. Avšak na druhou stranu je ekonomicky náročná na výrobu a uvolňuje organické usazeniny, které zanášejí palivový filtr. Největším problémem je pak to, že při pěstování olejnin je vyprodukováno velké množství skleníkových plynů.

Biopaliva II. generace
Biopaliva II. generace mohou vznikat z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytko-vá biomasa) zplyněním. Hlavní surovinou při výrobě je tzv. nepotravinářská biomasa. Jedná se například o lesní biomasu včetně těžebních zbytků a zemědělského odpadu ale také energetické rostliny (křídlatka, čirok, štovík apod) a biologický odpad z domácností. Biopalivem II. generace je například bioplyn. Ten je následně používán k výrobě tepla, elektřiny a k pohonu dopravních prostředků.

Biopaliva III. generace
Biopaliva III. generace podléhají stále vývoji. V budoucnu se ale podle některých očekává masivní využívání. Biopaliva vyráběná z řas za použití velmi pokročilé technologie, často genetických modifikací. Jedná se tedy o velmi náročný postup.